FINÁLE!

To se musí prožít. Přepiště dějiny si pamatuje každý, kdo si 22.února 1998 lehce přivstal. v 5:45 to vypuklo, Češi už oproti předchozím zápasům mírnými favority.

Měl jsem štěstí, zažil jsem Nagano. Štěstí hokejového fanouška samozřejmě. Štěstí z Kokury třeba na mě ještě někde čeká. Ale co napsat k finále Turnaje století, o kterém mám v knihovně asi desítku knížek a kde nápad po čtvrtstoletí si prožít turnaj znovu mělo snad deset webů? Tak třeba… 

     Čechy od čtvrtfinále pískal (již potřetí) sudí s nejpřísnějším výrazem a velký profesionál William Forsythe McCREARY, kterého si pamatujeme jako Billa. A ano, občas někdy více ukřivděným Čechům, pískal ve finále fauly (celkem 4:2). Ale byl velmi přesný a kromě více než 2000 zápasů v NHL,odpískal těch 6 dalších na Turnaji století. Do torontské Síně slávy se dostal v roce 2014 společně s Dominikem HAŠKEM. Ten ovšem jako první z Čechů. A ano, Jaromír JÁGR ještě nesplnil podmínku přijetí (tj.ukončení kariéry) a výjimka se neuděluje ani Waynu GRETZKÉMU. Tak to jen na začátek, pro ty občas zpupné Kanaďany, kteří tu báječnou hru vymysleli, a kteří tedy měli nakonec svého zástupce ve finále… 

     Tak zpátky domů…   V seriálu jsme ještě nezmínili spousta hráčů, trenérů a členů realizačního týmu, kteří se podíleli na úspěchu. Tak pojďme na ten vítězný mix z českých a moravských luhů a hájů… Při pohledu na celkové statistiky, které dnes – 22.2.2023 – už zřejmě nikdo z nich nerozšíří, je to celkem  zápasů.

• Dominik HAŠEK – už podruhé ve turnaji dostává 2 minuty za vyhozený kotouč. Jinak na turnaji bez chyby a dost navíc. Radost už 13 vteřin před koncem byla milá.

HAŠEK Dominik,135 zápasů,0 gólů, 29. 1. 1965 (58 let) 

• Roman ČECHMÁNEK – v dresu Vsetína vždy velký soupeř pražského týmu, který snad jako jediný v 90.letech mohl konkurovat. Nakonec mu člověk nezávidí soudní problémy a přesto přijel na oslavy 25 let do O2 arény, kde se fotil s vnukem a dost možná naposledy na ledě. V Naganu sympatický náhradník a leccos ještě pochytil. 

ČECHMÁNEK Roman,79 zápasů,0 gólů, 2. 3. 1971 (51 let) 

• Richard ŠMEHLÍK –  nenápadný dříč první obrany, který si navždy ponese památku v obličeji po Hašanově hokejce po nezapomenutelné euforické chvíli po zápase.

ŠMEHLÍK Richard,72 zápasů,2 gólů, 23. 1. 1970 (53 let) 

• Jiří ŠLÉGR – litvínovský patriot a sympaťák, podobně jako Jaromír na turnaji začal pouť za Trojkorunou (Triple Gold Club). Mimochodem na druhé straně už 2 laureáti z momentálně šesti jsou a posledním (22.)  je loňský první Fin Valteri FILPULLA. Jirka jako patriot má ovšem navíc i ligový titul s Litvínovem (tma už šlo ale i o zdraví)

ŠLÉGR Jiří,116 zápasů,13 gólů, 30. 5. 1971 (51 let) 

• Roman HAMRLÍK – zlínská spolehlivost, a hlavně už stálice NHL, ve které nakonec stráví 20 let. Důkaz, že i tak šikovný bek, může mít jen jednu zlatou medaili včetně ligových soutěží, ale za to olympijskou!

HAMRLÍK Roman,37 zápasů,1 gólů, 12. 4. 1974 (48 let) 

• Petr SVOBODA – tomu jako čekému emigrantovi z roku 1984 Ivan HLINKA předal český pas až v Naganu a přece trefil jediný svůj a nejslavnější v československé historii právě ve finále Turnaje století! Krom toho docílil pěkný průměr 6,5 trestné minuty díky “postarání se o Davida MORAVCE”. Asi to nebyl pro Ježka zrovna příjemný zápas, když v zápase s Kanadou odstupoval s poraněným loktem. Ale byla to trefa!   Je to tam! Je to tam! Právě se raduje 10 milionů lidí a dost možná i víc!

  SVOBODA Petr I.,6 zápasů,1 gólů, 14. 2. 1966 (57 let) 

• Jaroslav ŠPAČEK – NHL neobjevila talent plzeňského (resp. rokycanského) hokeje pro draft, ale po Naganu si to vynahradila. 941 zápasů hovoří za vše.

ŠPAČEK Jaroslav,118 zápasů,8 gólů, 11. 2. 1974 (49 let) 

• František KUČERA – Krajan z Kobylis odehrál bezchybný šampionát. A tak i Sparťané se mohou těšit, že osobou Franty mají svého zástupce.

KUČERA František,121 zápasů,15 gólů, 3. 2. 1968 (55 let) 

• Jaromír JÁGR – V polovině utkání už překonal Štalenkova, ale brance zabránila tyč. A báli se ho i ve finále. Jako dokument slouží 8.minuta III.třetiny, kdy Beránek střílí a Jaromír ja na chvilku volný. Okamžitě se k němu sjede Pavel BURE a KAMENSKIJ.  

JÁGR Jaromír,152 zápasů,55 gólů, 15. 2. 1972 (51 let) 

• Vladimír RŮŽIČKA – potvrdil opodstatnění své nominace. Báječný tah trnéra Hlinky. A tak se stal – podobně jako v 85.roce – nejlepším střelcem Čechů (společně s REICHELEM a RUČINSKÝM ) 

RŮŽIČKA Vladimír,200 zápasů,112 gólů, 6. 6. 1963 (59 let) 

• Martin STRAKA – další plzeňák s nevděčnou rolí bránícího levého křídla se po boku Jágra dvakrát objevil v Pittsburghu a jednu serii byl dokonce bodově úspěšnější. Těsně pře koncem mohl dát pojistku , ale nebyla třeba.

STRAKA Martin,75 zápasů,26 gólů, 3. 9. 1972 (50 let) 

• Martin RUČINSKÝ – další Martin, další litvínovák, elegantní bruslař. 3 nádherné góly, ten Americe hodně důležitý. Jako hráč Montreal Canadiens zažil další světové tituly a nakonec i ten republikový se svým spolužákem.

RUČINSKÝ Martin,93 zápasů,26 gólů, 11. 3. 1971 (51 let) 

• Robert REICHEL – další spolužáci tentokrát ze jedné lavice (Reichel – Lang), oba báječní střelci se po zápase najdou: “To je nádhera!”

REICHEL Robert,156 zápasů,45 gólů, 25. 6. 1971 (51 let) 

• Robert LANG – obrovský talent se projevil na ZOH 1992, kde byl dokonce 3.v bodování turnaje. Velkou šanci měl ve 3.třetině a před ním Ručinský. Ohromně platný hráč.

LANG Robert,100 zápasů,22 gólů, 10. 12. 1970 (52 let) 

• David MORAVEC – a to už je moravský útok…Vítkovický šutér se nečekaně v 5.minutě II. třetiny do velké šance, ale na svůj slavný gól a dlouhé vlasy si počká na rok 2001 a přivolá zlatý hattrick. Vyslovování našich šlo kanadským reportérům prachbídně a i tady se pletli – Moraveč.

MORAVEC David,121 zápasů,24 gólů, 24. 3. 1973 (49 let) 

• Jiří DOPITA – konečně si rozdílový útočník (Sparta v play-off by mohla vyprávět) mohl svoji zlatou medaili vyzvednout osobně. V 96.roce se mu ji díky hospitalizaci předal Roman Meluzín.

DOPITA Jiří,152 zápasů,44 gólů, 2. 12. 1968 (54 let) 

• Josef BERÁNEK – Pepa Beránek dostál svému jménu, tvrdý, bojovný. Popisovanou šanci ve III.třetině vyřešil bravurně jen skončila na tyči. To už byla druhá a musel přijít zlatý gól.

BERÁNEK Josef,118 zápasů,26 gólů, 25. 10. 1969 (53 let) 

• Milan HEJDUK – rodák z Ústí, Pardubičák, benjamínek, co se osvědčil v play-off a nakonec nastartoval báječnou kariéru v NHL. Tam získal Stanley Cupu v roce 2001 a zisk Maurice Richard Trophy pro nejlepšího střelce NHL, nakonec i všeobecné uznání v oranizaci Avalanche, kde mu vyvěsili dres č.23 pod strop.

HEJDUK Milan,49 zápasů,16 gólů, 14. 2. 1976 (47 let) 

• Pavel PATERA – a máme tu Kladeňáky a nahrávače na zlaté góly – povedlo se to ve Vídni 96, Naganu 98 a v roce 2001 Davidu Moravcovi v Hannoveru. Zlatá generace, mistr české, švédské i ruské ligy. V 17.minutě II.třetiny jel sám na branku, lae blafák mezi nohy nevyšel.

PATERA Pavel,198 zápasů,48 gólů, 6. 9. 1971 (51 let) 

• Martin PROCHÁZKA – další Martin a také víc Procházků jsme měli v Naganu. Vyrůstal v Kralupech a naplno se projevil na Kladně jako člen blue-line. V Naganu byl ale jako hráč Toronta Maple Leafs.

PROCHÁZKA Martin,189 zápasů,60 gólů, 3. 3. 1972 (50 let) stalo se před: 50 lety

• Jan ČALOUN – po zápasech ve skupině měl ve finále práci na střídačce. Ve skupině měl proti Rusům velkou šanci. V Naganu celkem osmý z Litvínova.

ČALOUN Jan,64 zápasů,20 gólů, 20. 12. 1972 (50 let) 

• Libor PROCHÁZKA – Kladeňáky prostě musím, i když Libor nehrál ani minutu, obránce je to vynikající. Třeba na slavnosti Nagano 25 let nechyběl.

PROCHÁZKA Libor,99 zápasů,9 gólů, 25. 4. 1974 (48 let) 

• Milan HNILIČKA – a ještě jedno “Kladno”, které nasbíralo 7 kovů z MS a 2 ze ZOH

HNILIČKA Milan,106 zápasů,0 gólů, 25. 6. 1973 (49 let)

Celkem 2620 zápasů za reprezentaci.

Realizační tým:

Kustod: Jaroslav MAULE (*1946)

Přesně trefil výsledek nad USA. Ještě před pěti lety ale doma v Teplicích stále brousil brusle.

Masér: Pavel KŘÍŽEK (*1948)

U hokejového národního týmu strávil 30 let, skončil v roce 2003.Stále ale působí jako masér fotbalového týmu Vysočina Jihlava.

Masér: Václav ŠAŠEK (*1945)

Václav Šašek působil u národního týmu jako masér 22 let. Jeho úkolem bylo kromě péče o zdraví hráčů i broušení bruslí. Nyní je v důchodu. V Naganu si kvůli Jaromírovým bruslím podal 1 den dovolené – na psychiatrii. Bavič každým coulem

Lékař: Zdeněk ZIEGELBAUER (*1950)

S reprezentačním výběrem slavil šestkrát titul mistra světa i zlaté medaile v Naganu.

Manažer týmu: Stanislav NEVESELÝ (*1936)

Stanislav Neveselý je dnes již v důchodu. U hokejové reprezentace se pohyboval od roku 1973, hlavním trenérem byl ale jen jednu sezonu v roce 1990.

Šeftrenér Českého svazu ledního hokeje: Karel GUT (*1927 – 2014)

Chtěl jít z letadla jako první.

Asistent trenéra: Slavomír LENER (*1955)

Nakonec přišel o knír. Slavomír Lener během své kariéry působil nejen jako asistent trenéra Hlinky v Naganu,  ale také jako asistent trenéra v týmech NHL Calgary Flames a Florida Panthers. Mimo severoamerický kontinent trénoval tři sezony hokejovou Spartu Praha, čtyři sezony ve Švédsku (nejprve Luleu a později Linköping) a v roce 2007 vedl německý Düsseldorf. Jako asistent trenéra získal s reprezentací dvě bronzové medaile (1997, 1998) a zlato z mistrovství světa 1996 a z olympiády v Naganu. Jako hlavní trenér vedl české hokejisty na mistrovstvích světa v Helsinkách a v Praze. Od roku 2010 působí jako šéftrenér svazu ledního hokeje.

Asistent trenéra: Vladimír MARTINEC (*1949)

Někdejší elitní útočník Martinec působil jako asistent trenéra u hokejové reprezentace od roku 1997 do roku 2002. Nyní působí jako šéftrenér hokejových Pardubic.

Trenér Ivan HLINKA (*1960)

Trenér, kterému se přezdívalo Šéf, vedl československou, později českou reprezentaci od roku 1991 do roku 1994. K reprezentaci se vrátil v roce 1997 a vedl ji až do roku 2000. V únoru 2000 začal Hlinka jako (o měsíc) druhý evropský trenér (Alpo SUHONEN) vést tým NHL, a to Pittsburgh Penguins. Potřetí se koučem národního týmu stal v roce 2004 před Světovým pohárem. Toho se už ale nedožil. Zemřel v karlovarské nemocnici na následky dopravní nehody 16. srpna 2004. Je pohřben na pražských Olšanských hřbitovech. Ještě v roce 2004 po něm byl pojmenován litvínovský hokejový stadion. Je ho škoda.

   Často se zmiňují jen vítězové, ale co k takovému úspěchu vedlo? Tisíce hodin na amatérských i profi kluzištích, všechny ty neúspěchy, nebo jen částečné úspěchy. Celé to “podhoubí” podpořeno oi fanoušky, z kterého se narodilo “Nagano”. Ivan HLINKA tvrdil a dobře to heslo znají dnes už nejen litvínovští – “Hlavně se z toho nepos…t!”. Překládám si to, že v Čechách ( a na Slovensku) budeme mít pořád hokej rádi. A když to cinkne – bude to sváek, a když přivezou kluci zlato, bude národní svátek… A když ne, budem vzpomínat třeba na naganskou partu a říkat si, ať už zase přijde nějaká další zlatá generace. A ona přijde…       

     Skleněný slon přinesl štěstí , stejně tak osmičky, které je byly v minulosti sice úspěšné (48 , 68), ale přeci jen jim chyběl ten poslední krůček…Rok 98 a 18.olympijské hry,  gól v čase 8:08 závěrečné třetiny… Konečně se to povedlo a navíc byla neděle 

Váš Hokejový archiv